Přesně podle plánu jsme se po půl deváté začali scházet na kutnohorském hlavním nádráží. Náš počet utěšeně narůstal až se zastavil na cifře 33, z čehož šly mrákoty především na 3 hlavní manažery výpravy. Nicméně jsme odhodlaně zakoupili společnou jízdenku a vyrazili směr Světlá a pak dále na Stvořidla. Ze Stvořidel jsme byli okamžitě vyhnáni, protože zde byly čerstvě natřené chatky a místní šéfik nás asi nepovažoval za dostatečně důvěryhodné. Proto jsme urychleně vyrazili proti proudu řeky zpět do Světlé. Samotnou výpravu jsme si užili se vším všudy – lezli jsme po skalách, padali do řeky, šiškovali jsme se, pekli buřty, prali se, hráli si na kometu, snědli vlastní a často i nevlastní svačinu a vyplenili jsme místní cukrárnu. Nakonec jsme na nádraží pořídili společnou fotku. Role fotografa se zhostil ochotný budoucí spolucestující. Opravdu jsme ho neznali, což někdo velmi vtipně vyjádřil tak, že se na celé nádraží zeptal, co je to vlastně za pána.

Díky všem, co se zúčastnili a dokázali ujít bezmála 10 kilometrů

Mawatani

Předchozí díly si můžete přečíst tady:

25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Schůzku jsme klasicky zahájili pod vedením p. Tobka v katedrále. Poté jsme v klubovně pobalili pár nezbytných věcí a vyrazili směrem na hřiště. Zde bohužel čutali hráči místní Viktorky, tak jsme museli ještě kousek popojít. Dorazili jsme na louku nad Hlízovem a zde jsme si záhráli tradiční fotbálek a to na terénu, kde jak se vyjádřil Riki, by nás neporazila ani Barcelona. Protože slunce pražilo, tak jsme se po zasloužené remíze uklidili do stínu a vyrazili výše na Kaňk směrem k památníku. Cestou jsme si zahráli hru, ve které se soutěžilo v obouvání zašmodrchaných bot. U památníku si prckové zahráli hrady, a jak můžete vidět z fotek rozhodně se nešetřili. Po hradech jsme vyrazili ke klubovně, kde jsme se rozešli.

Jinak pište, komentujte, kritizujte. Už teď vám můžu prozradit, že dráček vydrží až do prázdnin.

Předchozí díly si můžete přečíst tady: 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

pan bojovník Fanda představil své bojovnické jméno – Russell (celé jméno – Russell Means)

Russell Means Russell Means se narodil v rezervaci Pine Ridge v Jižní Dakotě v roce 1939. Patří do kmene Siouxů. Je jednou z významných osobností boje za práva indiánů a v současné době je v rezervaci Pine Ridge také aktivním politikem. Kromě politiky se věnuje herectví a proslavil se především díky filmu Poslední Mohykán, kde si zahrál náčelníka Mohykánů Chingachgooka.

autor Pizi

23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Schůzku jsme zahájili famózním fotbalovým mačem, ve kterém se v dobrém světle prezentoval především záškodník Capac s Josefem jako hlavičkovacím nástavcem na ramenou. Po fotbale jsme po šipkách vyrazili na Kaňk. Šipkovanou připravili Anténa a Stoka. Na Kaňku jsme si zahráli kulouvku, ve které útočící družstvo dobíjelo pahorek s míčem, jehož ukořistění znamenalo vítězství pro útočníky. Tentokrát byl hlavní hvězdou Riki, který pro každou herní situaci dokázal vymyslet vítěznou taktiku a jen Mawatani, který většinou nepochopil pokyny, mu to trochu kazil.

Fotky od Mawataniho a Cochise