Víkendovka Nové Město (4.-6.2.2011)

Autor: cyril
8.2.2011
Rubrika: Fotogalerie Sluneční kmen

Víkendovka (04. – 06.02.2011) Nové Město nad Metují

Cochise, Mawatani, Pizi, Hiawatha, Ofsajd, Hrom do police, Pytlík, Rozhlas,Vítek Š., Matyáš a Martin S., Vojta H., Kryštof

Pátek (04. 02. 2011)

Na nádraží se nás sešlo 13 i s vlčetem Hromem, který přijel vlakem až těsně před naším odjezdem. Po nástupu do vlaku začalo to pravé dobrodružství. Naším cílem a domovem se stala fara v Novém Městě nad Metují, kde nás očekával Pavel Jäger a místní pan farář.

Cesta proběhla v klidu, až na paní průvodčí, která nás důrazně upozornila, že sedíme ve vlaku kam smějí matky s dětmi. Nevím co měla za problém. Dětí jsme měli spousta, jen jsme nevypadali na ty matky. Kluci si mezitím ve vedlejším kupé získávali pozornost dvou holčiček (2 a 1 rok) pomocí sladkostí. Nabídli jim jen jednou, ale nemohli se jich zbavit po zbytek cesty do Chocně, kde jsme naštěstí museli přestoupit. Ve spěšném vlaku z Chocně do Nového Města perlil Rozhlas. Ve vláčku povídal vtipy nahlas a zřetelně, takže se mohl bavit celý vlak. V půl šesté jsme konečně dorazili do cíle naší cesty.

Nové Město v noci má až magickou atmosféru. Zvlášť pro nás starší, kteří jsme jen hlídali, aby se někdo neztratil. To se nám nepovedlo. Hned u nádraží se ztratil Mawatani, který ale přišel později s náručí plnou jídla.

Po cestě na faru jsme narazili na naši Femme Fatale. Alegorické ztvárnění Metuje. Nevím kolikrát jsme kolem ní, po dobu celého víkendu, šli. Ale pokaždé se zcela neplánovaně stala terčem sněhových koulí. Největší počet zásahů měl Pytlík.

Po přivítání na faře jsme se navečeřeli z vlastních zásob. Z kterých nám nedopatřením kus vzal pan farář, když si hrál na Karkulku s košíčkem. Po večeří jsme si zahráli tichou poštu s pantomimou a zcela novou hru Lev, čarodějnice a skříň. Únava se nedostavila, proto jsme vyrazili na noční prohlídku hradeb města. Sněhu bylo dost, stejně tak terčů. Zmáchaní a unavení jsme zapadli do spacáků. Starší kluci si ještě šli poklábosit s Pavlem.

Sobota (05. 02. 2011)

Ráno jako každé jiné. Někdo vstával před budíčkem, někdo až po něm. Po nezbytné očistě jsme zasedli ke společné snídani. Buchty od maminek a teplý čaj oslazený tak, že zuby si vyšly na výlet hodinu před námi. Po snídani začala hra na vrahy. Původně jsme ji měli hrát celý den, ale pozabíjeli jsme se za čtvrt hodinky. Vyhrál ji Mawatani a Hiawatha.

Celodenní výšlap jsme začali prudkým stoupání na hrad Výrov. Někteří tvrdili, že převýšení bylo 60m na 60m. No skoro ta tak bylo. Nahoře jsme se pokochali krásným výhledem na Nové Město a vyrazili dál do Klopotovského údolí. Cestou jsme navštívili oboru s divočáky, kde proběhla krátká přednáška od Piziho (už vím, čemu se u divočáků říká pírko). Shlédli souboj divočáků a na konec se nám přišlo předvést jedno pruhované selátko. Další obora tentokrát s jelenem byla o kus dál. Majestátný kolos nejprve zkoušel jestli nemáme jídlo a po nezdaru se nám ztratil z očí.

Začala se blížit dvanáctá hodina a s ní neodbytná otázka kde budeme jíst. Co bylo jasné. Můj batůžek se prohýbal pod hromadou buřtů. Kolem dokola byl jen sníh a dřevo nasáklé tak, že se dalo, při troše štěstí, ždímat. Ale co bychom to byli za zálesáky. Za chvilku hořel oheň a na něm se pekly buřty. Po obědě nás už nic nebrzdilo a vyrazili jsme zpátky do Nového Města.

Fara stále ještě stála a kostel vedle zrovna tak. Nic nám nebránilo v tom jít si prohlídnout vež. Po upozornění, že nahoře je chatrné zábradlí a po plechu to klouže, jsme trochu znejistili. Naštěstí se nám nikomu nic nestalo. Zábradlí drželo a po plechu se dalo i tančit. Nádherný výhled na náměstí byl zaslouženou odměnou za vyšlapané schody a odvahu vstoupit na vež.

Na faře jsme se dali do sušení všeho mokrého. Bylo toho hodně. Vždyť každou chvilku jsme strávili koulováním. Protože do večeře bylo daleko udělali jsme si sváču ze všech možnejch sladkostí. Po sváče následovala tipovací soutěž o tik-taky. Otázky byly různé. Součet věku náčelníků, počet barev na domovenkách, počet nesnědených buřtů…Následovaly další hry, které se hrály až do večeře a po večeři (polévka) se pokračovalo. Namátkou už zmíněná hra Lev, čarodějnice a skříň, Pepíčku pípni, foukaná, plácaná. Když jsme se dost vyřádili, zklidnili jsme se na večerní modlitbu a šli spát.

Neděle (06. 02. 2011)

V den páně jsme vyskočili ze spacáků neobyčejně brzo a hned se začali balit. Po snídani (vánočky, mazance a čaj) jsme vyrazili na mši. Nebylo to daleko, stačilo jít v bačkorách do vedlejších dveří. Po mši jsme chvíli působili jako atrakce pro farníky a když už se nám to zajídalo šli jsme si užít zbytku sněhu. Na faře okupovaly naše místnosti matky s dětmi, takže ani jiná možnost nebyla. Po poslední sněhové bitce a společném focení nastala chvíle na loučení. Pavel nám zamával, mi jemu a tím skončil náš víkend v Novém Městě.

Fotky od Mawataniho TADY NA SIGNÁLECH

Fotogalerie

3 komentářů k příspěvku “Víkendovka Nové Město (4.-6.2.2011)”

Pizi 8. 2. 2011 20:25

Výbornej zápis Cochise – moc mě pobavil!!
cyril 8. 2. 2011 22:08

Díky. Taky mi to dalo než jsem ho napsal.
capac 9. 2. 2011 9:58

Hola hej, chaso, tož to byla dobrá výprava, jak za starejch slunečních časů – koulovat sochy, vyjídat fary, honit kance, bourat auta! Škoda, že jsme zrovna křtili našeho dorostence, jinak bych za Váma osedlal našeho sopla (=suprovýho opla).

Anketa

Klasterfest