Schůzka (19.2.2011)
- Autor: mawatani
- 19.2.2011
- Rubrika: Kronika Sluneční kmen
Cochise, Mawatani, Tokvi-tey, Pizi, Pytlík, Klapka, Vítek Š., Petr G.
Od víkendové akce v Novém Městě nad Metují uběhlo 14. dní a my se opět sešli v naší klubovně – dnes v netradičním složení, neboť z celkového počtu 8 účastníků, bylo 5 dospělých, za puberťáky zde byl pouze vlče Pytlík a z těch nejmladších Klapka a Vítek Š. Z oněch pěti dospělých bych zmínil, že dorazil i náčelník Tokvi – tey (v překladu Černý jelen), jehož účast na schůzkách byla za poslední dobu nikterak velká. Po modlitbě, které se ujal již zmiňovaný náčelník, jsme usedli kolem stolu a krátce se řešili některé organizační věci jako například zimní vandr čí letní tábor, pak také zda dnes o schůzce půjdeme ven či zůstaneme v teple klubovny. Nutno říci, že v klubovně zas takové teplo nebylo, neboť nový radiátor umístěný pod okny netopil. Jelikož venku bylo opravdu nepěkné počasí, rozhodli jsme se, že zůstaneme v klubovně. Pak se naskytla otázka: „Co zde budeme dělat?“. Padlo několik návrhů, avšak ani jeden se neuskutečnil, protože jsme zcela spontáně (ani nevím, kdo s tím přišel jako první) začali z papírů vyrábět různá plavidla a hra byla na světě – do prostřed klubovny se dal stůl a každý hráč, musel mít své plavidlo postavené tak, aby ho z jednoho konce stolu dokázal fouknout co nejdál = co nejblíže konci druhému. Z plavidel bych zmínil Mawataniho plavidlo „Papírová koule“ či plavidlo Vítka Š., které ostatní nazývali „ Ohlej papír“. Ani nevím, kdo vyhrál. Když se nám hra ohrála, začali jsme z papíru stavět vlaštovky a do prostřed stolu se křídou nakreslil terč, do kterého jsme se jimi trefovali. Pak následovala hra na principu kamenování – na stůl se nakreslila postava jakéhosi týpka, který měl obnaženy některé vnitřnosti a jež měl kromě jiného také parohy a děsný srdíčkovaný trenky, z kterých mu vyčuhovali chlupatý stehna. Stůl i s týpkem se postavil na „zadní“ a pak se po něm prostě házeli vlaštovky. O nic jiného nešlo. Házelo se s chutí, ale většina strojů šla mimo. Po této hře jsme si ještě zahráli párkrát „Na jelena“, kde za zmínku stojí kolo, v kterém se stal lovcem sám náčelník Tokvi – tey, který chtěl Klapkovi a Pytlíkovi, kteří byli lovci v předešlých kolech, ukázat jak se to hraje. Hra v jeho podání trvala zhruba tři vteřiny, nikdo nepřežil a Pytlík od něj dostal ránu do oka (v myslivecké mluvě do „světla“). Pak jsme si ještě zahráli plácanou a z Nového Města oblíbenou hru Lev, čarodějnice a skříň. Potom odbilo poledne a my se rozešli.
(Zapsal Pizi)
Anketa
Klasterfest